Biatlonista Moravec: Olympiáda? Na zázraky nevěřím, ale mám se o co opřít

V úvodu olympijské sezony od sebe žádné zázraky nečekal. Vždyť kvůli infekci jater v létě měsíc a půl takřka netrénoval. „Nechávám tomu volný průběh. Formu budu směřovat spíš na leden a dál, než že bych chtěl v prosinci začít za každou cenu dobře,“ říkal ještě před sezonou biatlonista Ondřej Moravec. Začátky ve Světovém poháru byly opravdu rozpačité. Už na konci prosince se však postavil na stupně vítězů – v prestižní exhibici na fotbalovém stadionu týmu Schalke 04 skončili s Evou Puskarčíkovou druzí.

„Hlavu jsem měl totálně bez nervů, mohl jsem pálit v klidu jako na tréninku,“ hlásil trojnásobný olympijský medailista pro web biatlon.cz a zároveň si ulevil. „Mám velkou radost, že se opět dokážu v hlavě plně zkoncentrovat na střelbu. To by mohl být dobrý vklad do další části zimy.“

Všechno zlé je pro něco dobré

Už v pátek ho čeká v německém Oberhofu čtvrté kolo Světového poháru – ve sprintu na 10 kilometrů může svou stoupající střeleckou formu potvrdit. „Když jsem v létě nemohl trénovat po fyzické stránce, piloval jsem střelbu daleko víc. Měl jsem prostor zapracovat na věcech, na které bych jindy neměl čas. Střílel jsme hrozně velké objemy, takže to zlé bylo i pro něco dobré,“ líčil.

Třiatřicetiletý Moravec dokázal, že se na velké akce umí připravit. Na loňském světovém šampionátu v Hochfilezenu vybojoval stříbro ve vytrvalostním závodě, celkem má z mistrovství světa cenné kovy čtyři. „Na předešlé olympiádě ode mě nikdo nečekal žádné výsledky a stalo se, co se stalo. Na zázraky nevěřím, ale myslím si, že za ty čtyři roky jsem si dokázal, že v Soči to rozhodně nebyla náhoda,“ ujistil před sezonou. „To je věc, o kterou se rozhodně můžu opřít a která mě žene dopředu.“

Ze Soči si Moravec přivezl dvě stříbra a jeden bronz. Jaký díl svého příběhu asi napíše v jihokorejském Pchjongčchangu?

Autor: Markéta Kosová