Když otevřete duši. Sdruženář Portyk hledal před olympijskou sezonou pomoc i u biohackera

Jeho dědeček i tatínek skákali na lyžích, postupně to od nich převzal i on. Tomáš Portyk se však časem propracoval k severské kombinaci. Letos v lednu se poprvé postavil na stupně vítězů v závodě Světového poháru, když společně s Miroslavem Dvořákem vybojovali stříbro ve sprintu dvojic ve Val di Fiemme. Přesto Portyk nebyl s výsledky loňské sezony úplně spokojený. A tak během léta přišla změna. „Zapracoval jsem hodně na hlavě,“ prozrazuje.

V úvodu loňské sezony se mu totiž nevedlo podle představ. „A já se z toho sesypal,“ přiznává jednadvacetiletý reprezentant. „Doufám, že se mi tentokrát start podaří. První závod je můj oblíbený na velkém můstku a pět kilometrů běhu. A pak už se to postupně sveze k olympiádě.“

Na olympijské hry do Soči 2014 odjížděl coby benjamínek české výpravy. Tehdy mu bylo sedmnáct a v Rusku sbíral první olympijské zkušenosti. „Čtyři roky jsou dlouhá doba, výrazně jsem se posunul ve skoku i v běhu,“ uvažuje.

Myšlenky na medaili?

Přesto si před prvními závody Světového poháru, které jsou na programu už tento víkend ve finské Ruce, velké ambice nedává. „Uvidím, jak se vše bude odehrávat na první štaci ve Finsku a v Norsku. Když se to podaří, pojedu na olympiádu s většími cíli,“ myslí si. „Myšlenky na medaili ale nemám. Když se budu pohybovat kolem desítky, může se stát cokoli. Určitě tam jsou jiní lidi na medaili.“

Portyk makal hlavně na své hlavě. „Očekával jsem totiž od sebe strašně moc a nedařilo se mi očekávání naplnit. Zkazil jsem dva tři závody a já z toho byl špatný. Na tohle si dám pozor, musím jít do závodu s klidnou hlavou a ono to přijde,“ líčí. „Pracovat s psychologem se mi potvrdilo jako správná cesta. Potřebuju se uklidnit, netlačit na výsledky. Prostě si klást do hlavy, že to je jako trénink.“

Když otevřete duši

Otevřít svou duši cizímu člověku zvládl vcelku bez potíží. „Chodil jsem k Mirkovi Nečasovi (mentální trenér, biohacker a energický inspirátor). Je mladý a od první schůzky jsem mu věřil,“ popisuje Portyk. „Zafungovalo to dobře, celé léto jsem s ním pracoval.“

A co takový biohacker dělá? Pomocí speciálního přístroje měří biologický stresový profil. „Původně to bylo vymyšlené pro kosmonauty NASA a už čtyřicet let se tento systém testuje. Za dvacet minut testu zjistím, jak se člověk ve stresu chová, jaký má svalový tonus, dýchání. Přístroj zaznamenává například i emoce," vysvětluje ve zkratce Nečas. „Já navíc biohacking propojuju s mentálním tréninkem, v tom vidím tu svou přidanou hodnotu.“

Jeden z úkolů od biohackera dal Portykovi přece jen dal zabrat!
„Když po mně chtěl, abych se soustředil na sebe, a ne na okolí. Na závodech totiž sleduju soupeře, co dělají, jak se jim daří. To byl můj problém. Musel jsem se uzavřít sám do sebe a koncentrovat se na svůj výkon.“

Na letní Grand Prix se mu to podařilo. V individuálních závodech dvakrát prosadil do elitní desítky, jeho maximem bylo čtvrté místo z Oberstdorfu. S Miroslavem Dvořákem vyhrál v srpnu v Oberwiesenthalu sprint dvojic. Jak to bude na olympiádě v Jižní Koreji?

Foto: Getty Images
Autor: Markéta Kosová